Efektivita vysokoprodukčních chovů

Faktory vysoké užitkovosti

K faktorům vysoké užitkovosti patří především genetika s odpovídajícím potenciálem (jak základní stádo, tak kvalitní inseminacní dávky), dobrý zdravotní stav zvířat, modernizované technologie, kvalitní personál a odpovídající výživa. Porovnali jsme výsledky a systém produkce selat několika chovů a následně uvedeme výsledky dvou z nich za rok 2014. Jedna farma patří do kategorie s více než 30 (dále chov A) a druhá do kategorie s 28 odstavenými selaty na prasnici a rok (dále chov B). Dále poukážeme na rozdíly mezi těmito chovy.

Počet živě narozených selat

Kvalitní genetika a inseminační dávky a kvalitně provedená inseminace jsou jednoznačně nutným předpokladem úspěchu. Pak je možné docílit minimálního počtu přebíhajících prasnic (celoročně do 5 %), procento oprasení se dostává vysoko nad 90 % a obrátkovost se blíží i při odstavu v 27 dnech hodnotě 2,45 vrhu na prasnici a rok. Výsledky našich porovnávaných chovů jsou 2,44 (chov A) a 2,39 (chov B).

Průměrný počet živě narozených selat na vrh může dnes dosáhnout dříve nemyslitelných hodnot (více než 16 selat u dánské genetiky). Porovnávané chovy nedosahují v tomto parametru výše uvedené úrovně. Chov A vykazuje 13,4 živě narozeného selete na vrh, chov B 13,04.

Uvedená obrátkovost a počet živě narozených selat na vrh znamenají v chovu A 32,67 a v chovu B 31,17 živě narozeného selete na prasnici a rok.

Vysokoprodukční chovy dnes dosahují přes 30 odstavených selat na prasnici a rok
Vysokoprodukční chovy dnes dosahují přes 30 odstavených selat na prasnici a rok

Počet odstavených selat

Ovšem objem dělohy prasnice a produkce mléka zůstaly téměř na stejné úrovni jako dříve. Průměrná hmotnost selat při narození se tak snížila a odchov selat je mnohem obtížnější. Důraz při selekci prasniček se klade na počet struků a v období kojení selat se využívá řada finančne různě náročných technologií, jak přivést co nejvíce selat k odstavu. Uvedme např. technické kojné, systém kojných z předcházejícího odstavu, který vyžaduje vyšší počet porodních kotců, budování kotců s mléčnou dráhou, budování speciálních oddělení pro dělený odstav selat atd. Neexistuje univerzální návod, ale existuje řada pro jednotlivý chov specifických metod, jak selatům pomoci. Jediné obecně platné pravidlo je snaha o co nejvčasnější napojení všech selat mlezivem.

Ani jeden z porovnávaných chovů do výše uvedených technologických možností neinvestoval. Chov A přikrmuje vrhy s více než 12 selaty od prvního dne života mléčnou náhražkou podávanou do nerezových misek, a to do 14 dnů po narození a dále podle potřeby. Od 7. dne dostávají selata navíc do další misky starter, který je poté krmen až do 10.–14. dne po odstavu. Průměrná délka kojení je 26 dnů, odstavuje se 12,5 selete na vrh, průměrná hmotnost standardních selat (95 %) při odstavu činí 8,84 kg a průměrná hmotnost slabších selat (5 %) je 5,5 kg, v průměru tedy 8,69 kg.

Chov B nepoužívá mléčnou náhražku vubec. Slabší selata jsou přikrmována od 5. dne prestarterem. Všechna selata pak dostávají posledních 10 dnů před odstavem starter, který se poté krmí ješte zhruba deset dnů po odstavu. Průměrná délka kojení je 27,8 dne, odstavuje se 11,8 selete na vrh a průměrná hmotnost při odstavu je 7,78 kg. Spotřeby používaných krmných směsí jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1 – Základní údaje porovnávaných chovů
Tab. 1 – Základní údaje porovnávaných chovů

Výživa prasnic

Výživa prasnic má pro užitkovost velký význam. Ovlivňuje vývoj plodů, průběh porodu, porodní hmotnost selat, nástup a intenzitu další říje, stav končetin a kondici a přispívá k dlouhověkosti prasnic. Co se týká složení krmných směsí, krmných křivek a spotřeby prasnic, je třeba respektovat požadavky zvířat různých genetik. Spotřeba obou porovnávaných chovů odpovídá doporucěním pro danou genetiku. Chov A vykazuje spotřebu 1183 kg krmných směsí na prasnici a rok, chov B 1224 kg (naproti tomu např. žravější prasnice dánské genetiky vykazují spotřebu 1,4–1,5 t na prasnici a rok). Ovšem poměr spotřeby směsi pro kojící (dále KPK) a březí prasnice (dále KPB) je u porovnávaných chovů odlišný, jak uvádí tabulka 1. Příkrm selat a živinově hodnotnější KPK šetří její spotřebu.

Pro srovnání byly receptury naceněny ve stejných cenách surovin. Směsi KPB vycházejí téměř stejně – chov A používá KPB o 10 Kč/t levnější než chov B. V recepturách KPK je značný rozdíl, chov A krmí kojící prasnice směsí o 1 810 Kč/t dražší než chov B. Receptura je jasně zaměřena na podporu vysoké užitkovosti.

Podpora zdraví

Problém, který výrazně vyvstal po loňské sklizni, je zatížení krmných surovin mykotoxiny. Například průměrné zatížení kukuřice mykotoxinem DON je 8x vyšší, než bylo v předcházejících třech letech, u ZEN je toto zatížení dokonce více než 24x vyšší. Organismus prasete dokáže v omezené míře mykotoxiny detoxikovat, tato činnost je ovšem energeticky velmi náročná. Zátěž mykotoxiny tak velmi závažně ovlivňuje činnost jater a má negativní vliv na výkonnost imunitního systému i užitkovost zvířat. Negativní důsledky přitom mohou být vyvolány i podprahovým, ale dlouhodobým zatížením mykotoxiny v krmných směsích.

Oba chovy dlouhodobě používají deaktivátor mykotoxinů Mycofix®. Jedná se zatím o jediný produkt, jehož komponenty jsou registrovány EU jako látky určené ke snižování kontaminace krmiva mykotoxiny.

Chov A používá Mycofix® podle potřeby, finanční zátěž je 0,50 Kč na prasnici a den. Chov B používá Mycofix® celoročne v preventivní dávce a finanční zátěž je 0,60 Kč na prasnici a den.

Personál

Ekonomiku farmy výrazně ovlivňují také mzdové náklady. Oba chovy dosahují na české poměry vysoké pracovní efektivity. V chovu A činí počet pracovníků včetně vedoucího farmy 1,08 na 100 prasnic se selaty do 30 kg a včetně odchovu prasniček, v chovu B je tato hodnota 1,02 pracovníka.

Závěr

Ani jeden z chovů neinvestoval speciálně do technologie pro snížení ztrát selat do odstavu. V obou chovech pracuje vysoce profesionální personál.

Chov A oproti chovu B zkrmuje výrazně dražší KPK a intenzivně přikrmuje selata, na druhé straně má nižší spotřebu KPK na prasnici a dosahuje průměrně o 0,9 kg vyšší hmotnost odstaveného selete.

Chov A vyprodukuje 264,9 kg odstavených selat a chov B 219,4 kg odstavených selat na prasnici a rok při nákladech na krmné směsi 33 Kč na 1 kg odstaveného selete v chovu A a 34 Kč v chovu B. Chov A excelentně zhodnocuje vynikající reprodukční užitkovost a příkrm selat do vyprodukovaných kilogramů odstavených selat.

Stay naturally informed with the latest from BIOMIN!